Světlo - lék budoucnosti

Dr. Leberman je optik (nyní žijící ve státě Colorado, pořádá přednášky a semináře a je zároveň pracovníkem v Aspenském centru energetické medicíny, který na své cestě životem jako optik zkoumal možnosti alternativní léčby svých pacientů. Při svých pokusech s léčbou světlem, se kterou začal experimentovat v roce 1974, dosáhl obdivuhodných úspěchů. Ve své rozsáhlé práci a zjistil, že světlem a barvami lze celostně léčit celého člověka. Díky světelné terapii začal úspěšně léčit nejen zrak, ale také psyché, se kterou, jak zjistil, jsou oči, „okna do duše“ úzce spojená. Tato světelná terapie se nazývá syntonika.

Ve svém své knize píše a to je z mého pohledu je velmi zajímavé a přínosné, o vědeckých poznatcích, které ve svém důsledku potvrzují pradávné poznání jogínů. V tomto případě je to fakt, že naše fyzické tělo vydává světlo. Dále je to potvrzení, že s pomocí mysli můžeme zvyšovat, snižovat a/nebo směřovat tok energie v těle. Toto lze vědecky poznat pomocí metody známé jako Kirlianova fotografie.

Světlo – lék budoucnost Jacob Liberman píše v úvodu své knihy „ Světlo – lék budoucnosti“(1991), že život zde na Zemi může existovat a vyvinul se pod přirozeným slunečním spektrem.

Slunce, jako zdroj života bylo vždy uctíváno již dávnými kulturami. Lidé vždy sluneční světlo oslavovali pro jeho léčivé kvality a léčili s ním tělesné i duševní choroby. Dnes je již jasné a vědou ověřené, že člověk potřebuje jako zdroj energie potravu, kyslík a jako jiskru také světlo, k nastartování metabolických procesů.

V předmluvě své knihy píše Liberman nejen o světle, ale také o zraku. Tímto smyslovým orgánem přijímáme cca. 70% smyslových informací z vnějšího prostředí. „Všiml jsem si, že většina lidí v životě stále něco hledá, a přitom míjí bez povšimnutí všechno, co nehledá. A jelikož se zdá, že většinu životních objevů učiníme, právě pokud je nehledáme, začal jsem si uvědomovat, že způsob, jakým na věci hledíme, a naše zkušenost nás dovedou pouze k částečnému vnímání reality. Vytyčil tedy hypotézu založenou na tomto zjištění, že kdybychom nehledali nic, možná bychom našli všechno.“ Liberman díky této změně pohledu na svět rozšířil své zorné pole, zlepšila se mu krátkozrakost i celkové vidění. Objevil schopnost vidět auru, začal vidět vlnění vzduchu i částice světla. Přestal nosit brýle a začal experimentovat s prací své mysli. Při svém důkladném bádání zjistil, že pokud člověk nechá své oči, aby se dívaly, jak mají, vždy přivedou pozornost dotyčného k něčemu nevšednímu, co v okolí není na svém místě či se neshoduje s předešlou zkušeností. Probudila se u něho intuice, kterou začal používat při anamnézách zdravotního stavu svých pacientů. Při svých pohledech na tělo pacienta, začal vidět místa, kde energie stagnovala, nebo vedla jinudy a při bližším rozhovoru se svými klienty, kteří mu dávali udivené otázky typu: „jak to víte?“apod. začal důvěřovat tomu, co viděl a dále s těmito informacemi pracoval. Liberman píše, abychom využívali světlo k sebepoznání, ke splynutí se sebou samými, se svým posláním a tím abychom napomohli uzdravení naší planety. Protože podle něho, až se staneme celistvou osobností, budeme vyzařovat světlo – vnitřní světlo – které nebudou rušit emoční ani fyzické bloky, jež jsme si sami vytvořili.

Mne osobně oslovil Libermanův pohled na veškerou hmotu jako zmrazené světlo a na člověka jako na fotobuňku. V kapitole Lidská fotobuňka píše, že sluneční světlo dodává všem živým bytostem planety Země teplo a energii, které se na Zemi přenášejí ve formě elektromagnetických vln. Dozvěděla jsem se, že okem lze vnímat pouze 1% z celého elektromagnetického spektra, že veškerá energie, kterou přijímáme, je nějakým způsobem odvozena ze slunce. Vědci Martinek a Berezin zjistili, že některé barvy dokážou stimulovat enzymy v těle až k účinnosti o 500% vyšší, než je obvyklé, a že některé barvy umí zvýšit rychlost enzymatických reakcí, aktivovat, či naopak deaktivovat určité enzymy a ovlivnit průnik některých substancí membránou buňky. Liberman dále píše o barvách, které dováží indikovat úroveň života člověka či stav vědomí. Píše o světle, které je důležitým faktorem, který ovlivňuje náladu člověka a zlepšuje fyzickou kondici. Ve své knize zmiňuje také práci knihu Dr. Zane Kimeho, Sluneční světlo, kde se tvrdí, že opakované vystavování se slunci vede ke snížení klidové tepové frekvence, hladiny krevního cukru, stejně jako kyseliny mléčné v krvi, a naopak se zvyšuje příliv energie, síly, výdrže, odolnosti vůči stresu a schopnost krve vázat kyslík. Liberman dochází k závěru, že lidské tělo se jeví jako živá fotobuňka, která přijímá energii ze slunečního svitu.

V kapitole Barvy, city a reakce se Liberman zabývá vnímáním světla o různých fyziologických délkách, které se promítají do našeho vědomí jako barvy, které mají vliv na fyziologickou a psychologickou stránku člověka. Zmiňuje zde, že barvy vnímáme prostřednictvím dvou mozkových center. „Identifikace barev, jejich rozlišení, pojmenování a estetické reakce na ně jsou primárně výsledkem kulturního vývoje a dosaženého vzdělání. Dochází k nim v části mozku zvané cortex, čili v mozkové kůře, která je kulturně vzdělávaná. K reflexní a instinktivní reakci na barvu, která ovšem zasahuje náš organismus komplexněji, dochází v primitivnějším mezimozku. To by mohlo znamenat, že naše reakce na barvy jsou velmi hluboko uložené a těsně propojené s celým vývojem života.“

V kapitole Barevné preference zmiňuje práci ruského vědce S. V. Krakova, který zkoumal barevné vidění a jeho vztah k autonomnímu nervovému systému. V roce 1951 došel Krakov k poznatku, že červená barva stimuluje sympatickou část ANS, zatímco modrá barva stimuluje část parasympatickou. Tento objev později potvrdil vědec Robert Gerard. Dále zde výsledky studií dr. Henryho Wohlfartha z roku 1958, kterými tento vědec zjistil, že žlutá barva nejvíce zvyšuje krevní tlak, že tepová a dechová frekvence se mírně zvýší při pohledu na oranžovou a minimálně při pohledu na červenou barvu. Tytéž faktory se maximálně snižují při použití černé, mírně při modré a minimálně při zelené.

Viditelná část spektra v sobě nese všechny barvy duhy od fialové, s nejkratšími vlnami, až po červenou, která má nejdelší vlnovou délku.

Nákupní košík

Nákupní košík je prázdný

Události

St, 20.09.2017, 17.00
Centrum trvalého zdraví Cordeus
St, 20.09.2017, 19.00
Centrum trvalého zdraví Cordeus
Po, 25.09.2017, 09.00
Stromka
Po, 25.09.2017, 10.30
Stromka
Po, 25.09.2017, 19.00
Ovenecká 46
Út, 26.09.2017, 10.00
A centrum
Út, 26.09.2017, 18.30
A centrum
St, 27.09.2017, 17.00
Centrum trvalého zdraví Cordeus

Nejnovější příspěvky blogu

Gravidjóga umožňuje těhotné ženě nenásilným způsobem zvládat fyzické i psychické změny a je skvělou...
Hathajóga jako termín vznikla ve spojení s textem z 15. století Hathajógaprapidika, kterou napsal jogín...
Dr. Leberman je optik (nyní žijící ve státě Colorado, pořádá přednášky a semináře a je zároveň pracovníkem...